Biřmování

Svátost biřmování je přijetím pečeti darů Ducha svatého, aby křesťan vydával svědectví o své víře.

(Katechismus katolické církve 1285-1321)

Podle staré praxe západní církve nenásleduje u dítěte biřmování hned po křtu, jako tomu má být u dospělého křtěnce, nebo jak tomu je u pravoslavných křesťanů, ale je odloženo až do dospívání nebo dospělosti. Biskupské konference mají stanovit nejnižší věk biřmovanců. U nás je to 15 roků. Řádným udělovatelem biřmování je biskup, za určitých okolností může biřmovat i kněz.

Biřmován může být člověk, který je pokřtěn v katolické církvi, byl už připraven k přijímání svátosti smíření a eucharistie, dosáhl zmíněného věku a absolvoval přípravu na přijetí svátosti biřmování. Jen v nebezpečí smrti může a být ten, kdo byl pokřtěn a nebyl biřmován, biřmován neprodleně a to i knězem.

Biřmování se obvykle organizuje vždy po několika letech a s patřičným předstihem se také uskuteční příprava. Ta by měla probíhat po dodbu nejlépe několika měsíců až roku. Může a má být velmi důležitým uvedením mladého člověka do plného života víry, který už není závislý na rodičích.

V našich farnostech není v nejbližší době biřmování plánováno.