Kostel sv. Martina v Holicích

Barokní farní kostel sv. Martina je kulturní památkou první kategorie.

První zmínka o kostele v Holicích je z roku 1349. Ten byl pravděpodobně dřevěný, ale přímý předchůdce kostela stávajícího byl již postaven z kamene. Na přelomu 17. a 18. století byl natolik zchátralý, že Holičtí naléhali na pardubickou vrchnost a dožadovali se stržení a výstavby svatyně nové. V letech 1736 - 1739 tak na stejném místě vyrostl chrám stávající. Návrhy nového kostela vypracoval nejprve Tomáš Haffenecker, ale současná podoba odpovídá plánům Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Do poloviny 19. století se kolem kostela nacházel hřbitov, na nějž dnes upomíná již jen torzo bývalé hřbitovní zdi a několik náhrobků.

Jednolodnímu kostelu vévodí věž s cibulovitou bání. V jejím přízemí je sakristie a v prvním patře oratoř. Ve zvonici visí z původních třech zvonů dodnes jen zvon Martin z roku 1499, tzv. poledník. Sanktusníková věžička pak skrývá malý umíráček.

Vybavení kostela pochází z velké části z doby výstavby, a zejména sochařská výzdoba je dílem Ignáce Rohrbacha. Hlavní oltář, dřevěný a zlacený, nese obraz patrona chrámu svatého Martina, biskupa v Tours. V pravé spodní části obrazu nalezneme známý výjev ze světcova života, kdy se ještě jako voják podělil u Amiens o svůj plášť s nuzákem. I sám obraz je na hlavním oltáři umístěn na rozepjatém plášti. Hlavní oltář je bohatě zdoben sochami. V horní části je ztvárněna Nejsvětější Trojice: ze samého vrcholu shlíží Bůh Otec, holubice pod ním představuje Ducha svatého a ještě níže sedí Ježíš Kristus, držící v rukou část Martinova pláště.

V místě, kde loď kostela přechází v presbytář, stojí socha svatého Václava (nalevo) a socha svatého Jana Nepomuckého. Výklenek napravo zdobí socha Krista Dobrého pastýře. Střed lodi je ozdoben sochou Panny Marie Lurdské a sochou Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, pod kruchtou stojí menší sochy svaté Terezie od Dítěte Ježíše (z Lisieux) a svatého Antonína Paduánského. Tyto čtyři skulptury jsou novějšího data. Zajímavostí jsou bezpochyby i cínová křtitelnice z roku 1567, plastická křížová cesta z konce 19. století či původní dveřní zámky s letopočtem výstavby kostela.

Farní kostel svatého Martina prodělal na konci 20. století generální opravu. V sedmdesátých letech dostal kostel novou střechu a báň, na sklonku let osmdesátých fasádu a na počátku let devadesátých byla položena nová podlaha z králického mramoru a kostel byl vymalován.

Na kůru kostela stojí novogotické pneumatické třímanuálové varhany od firmy Mauracher z rakouského Salzburgu. Původně byly postaveny pro potřeby vojenské akademie v Hranicích na Moravě patrně na přelomu 19. a 20. století. Do Holic byly převezeny v roce 1953 a nahradily dvoumanuálový mechanický nástroj varhanáře Josefa Jirušky. Ze jmenovaného nástroje se zachovala pouze dřevěná skříň varhanního pozitivu v zábradlí kůru.

U kostela stojí barokní jednopatrová fara, dokončená v roce 1734. Malou zvláštností je asi pět metrů hluboká studna, ukrytá pod podlahou bývalé farní kuchyně.